Outdoorový kurz v Oberdrauburgu přinesl lezení, rafting i skoky do divoké řeky

Ve dnech 19. až 22. května jsme se s partou odvážných žáků vydali za dobrodružstvím do Rakouska. Čekal nás outdoorový kurz, který kombinoval lezení po ferratách, divokou vodu i odolnost vůči počasí. A rozhodně jsme si to užili!

Lezeme na ferratu - Via ferrata v Oberdrauburgu

Skála, výhledy a první krok do světa horolezců 

V rakouském městečku Oberdrauburg, které leží přímo v údolí řeky Drávy, jsme si vyzkoušeli jednu z nejoblíbenějších alpských aktivit – lezení po via ferratě. Jedná se o zajištěnou cestu ve skalní stěně, kde se člověk pohybuje pomocí ocelového lana, železných stupaček a karabin. Pro většinu z nás to byl první opravdový kontakt s horolezeckým terénem a vertikálním pohybem na skále.

Via ferrata, což v italštině znamená „železná cesta“, je určena i těm, kteří nemají zkušenosti s klasickým lezením, ale chtějí si bezpečně vyzkoušet pohyb po skále. Každý z nás měl na sobě přilbu, horolezecký úvazek a tzv. ferratový set – speciální karabiny s tlumičem pádu, které se neustále připínají k ocelovému lanu.

Na úvod jsme si všichni prošli cvičnou ferratu, která se nachází přímo u nástupu do hlavní stěny. Tam jsme si vyzkoušeli, jak funguje ferratový set, jak se správně připínat karabinami a jak bezpečně stoupat i sestupovat. Tato tréninková část byla krátká a nenáročná, ale velmi důležitá pro získání jistoty a zvládnutí základních pohybů.

Po rozcvičení nás čekal skutečný výstup. K dispozici byly dvě různé trasy vedoucí na vrchol – jedna jednodušší a druhá technicky náročnější. Jednodušší cesta vedla traverzy po skále, přes několik pevných železných žebříků a mírně exponované úseky, které se díky pevnému lanu daly bezpečně překonat. Někteří odvážnější se pustili do náročnější linie, která nabízela příkřejší výstupy, větší převýšení a výraznější pocit výšky. Obě cesty se spojovaly těsně pod vrcholem, odkud jsme měli nádherný výhled do údolí řeky Drávy, na samotné městečko Oberdrauburg a dál na panorama Lienzských Dolomit. Pocit, že jsme vlastními silami vylezli až nahoru, byl odměnou pro každého z nás – ať už jsme šli tou snazší nebo obtížnější cestou.

První kontakt s řekou Drávou

Odpoledne jsme se poprvé vydali na vodu. Řeka Dráva v úseku z Oberdrauburgu byla klidná a ideální na seznámení s raftem. 12 kilometrů plavby uběhlo jako voda (doslova) a zvládli jsme to bez jediného převráceného člunu. V průběhu cesty jsme si ale vyzkoušeli, co dělat v nouzi – proběhla praktická ukázka záchrany z vody. Zkusili jsme si chytání vodácké házečky – speciálního lana, které zachraňuje plavce. Instruktoři nám házeli házečku z břehu a naším úkolem bylo ji ve vodě chytit a nechat se přitáhnout zpátky. Není to tak snadné, jak to vypadá – a taky jsme se díky tomu naučili, jak se správně pohybovat v proudící řece a co dělat, když nás voda unáší. Voda byla ledová, ale osvěžující 

Divoká Möll a skok pro odvážné

Druhý den jsme vyrazili na řeku Möll, která už byla o poznání divočejší. Peřeje, valící se voda a ostré zatáčky – přesně to, co dělá rafting vzrušujícím. Nastupovali jsme v malém městečku Obervellach a čekala nás 16 km jízda na raftu, i dobrovolný skok ze skály přímo do řeky Möll. Ne každý se odhodlal, ale kdo skočil, měl zážitek na celý život. Odpoledne jsme si trochu odpočinuli od vody a vyrazili na pěší túru soutěskou Groppensteinschlucht.

Pěší túra soutěskou Groppensteinschlucht

Hřmící vodopády, visuté mosty a dechberoucí příroda

Groppensteinschlucht je přírodní soutěska nedaleko města Obervellach. Je jednou z nejkrásnějších soutěsek v celém Rakousku a je upravena tak, aby ji bezpečně zvládli i rodiny s dětmi. Celá trasa je asi 2,5 km dlouhá a vede po dřevěných lávkách, mostcích a schodištích, které se vinou nad divokou řekou Mallnitzbach. Hlavní dominantou celé oblasti je Groppensteinský vodopád – impozantní vodní masa, která se z výšky přes 30 metrů řítí s ohlušujícím hukotem do hlubokého skalního kotle. Kromě tohoto mohutného vodopádu jsme obdivovali i množství menších kaskád a proudů, které si razí cestu mezi kameny, pod lávkami i přes skály. Voda je zde ledová a křišťálově čistá – pochází totiž přímo z horských pramenů a ledovců v oblasti Mallnitz.

Soutěska vznikla během dob ledových, kdy si ledovec a následně říční proud vyhloubil hlubokou rýhu mezi skalami. Voda tady neustále tvaruje krajinu – kámen po kameni, kapku po kapce.

Déšť nás nezastavil

Třetí den jsme se znovu vrátili na řeku – tentokrát jsme sjížděli úsek od města Lavant zpět do Oberdrauburgu. Trochu nám pršelo, ale to nás neodradilo. Všichni zůstali pozitivně naladění a s trochou humoru jsme vodu z nebe brali jako další část dobrodružství.

Outdoorový kurz nebyl jen o sportu. Naučili jsme se spolupracovat, překonávat sami sebe, a hlavně si užívat přírodu naplno. Ať už si někdo odvezl nový zážitek z raftu, odvahu z ferraty nebo vzpomínku na skok do studené řeky, jedno je jisté – byl to výlet, na který se nezapomíná.

Kde jsme vlastně byli?

Oberdrauburg i další místa, která jsme navštívili, se nacházejí v rakouském regionu Východní Tyrolsko, nedaleko města Lienz.
Lienz je menší rakouské město obklopené horami, leží na soutoku řek Isel a Dráva. Díky své poloze mezi Vysokými Taurami a Lienzskými Dolomity je oblíbeným výchozím bodem pro turisty, cyklisty i vodáky. Město má přibližně 12 000 obyvatel a nabízí malebné historické centrum s typickou alpskou atmosférou. V létě láká přírodou a sportem, v zimě je zase rájem pro lyžaře. Jak je již zmíněno výše, místo je obklopeno dvěma výraznými horskými celky:

• Vysoké Taury – s ledovci a nejvyšší horou Rakouska Grossglockner (3 798 m)
• Lienzské Dolomity – skalnaté, divoce tvarované hory z vápenitých hornin

Právě tahle kombinace dává oblasti mimořádnou rozmanitost – od klidných údolí až po dramatické horské štíty.

Česká pohoří vs. Alpy – v čem je rozdíl?

Srovnání	České hory (např. Krkonoše, Jeseníky, Šumava)	Alpy (např. Vysoké Taury, Dolomity, Lienzské Alpy)
Stáří hor	starší, vzniklé hlavně v prvohorách (paleozoikum)	mladší, vznikly při alpínském vrásnění (druhohory a třetihory)
Geologické složení	žula, rula, svory, méně vápenců	vápenec, dolomit, břidlice, místy i žula
Tvar krajiny	zaoblené, erozí ohlazené hřbety	ostré štíty, hluboká údolí, ledovce, soutěsky
Výškový rozdíl	nejvyšší hora Sněžka (1 603 m)	často nad 3 000 m, větší převýšení (např. z údolí 600 m až na 3 000 m)
Podnebí	mírné, vlhčí, bez trvalého sněhu	horské klima, více slunce ve výškách, sníh a ledovce i v létě
Působení ledu	v minulosti méně ledovcové modelace	silné zalednění, údolí tvarovaná ledovci – typické "U" profily

Tabulka 1 Česká pohoří vs. Alpy

Zajímavost: Alpy vznikly tím, že se Africká litosférická deska srazila s Euroasijskou, čímž se zemská kůra zvedla a zvrásnila. České hory jsou mnohem starší a během milionů let byly erozí „obroušeny“.

A co Dolomity?

Lienzské Dolomity jsou menší horskou skupinou, která tvarem připomíná slavné italské Dolomity. Na rozdíl od nich ale zůstávají zatím méně známé a turisticky klidnější, což jim dodává zvláštní kouzlo.

Co dělá Dolomity tak jedinečnými? Především jejich původ a složení. Jsou tvořeny horninou zvanou dolomit – podobnou vápenci, která vznikla ve starověkých mořích. Právě díky této hornině mají hory typický ostrý, zubatý a členitý tvar, který připomíná zuby nebo hradby.

Dalším nezapomenutelným rysem je jejich barva. Přes den mají šedobílý odstín, ale při západu slunce se celý masiv rozzáří do růžova a oranžova. Tento nádherný přírodní jev se nazývá enrosadira a je pro Dolomity naprosto typický.

Alpy nejsou jen o něco vyšší kopce než ty, které známe z domova – jsou to opravdoví obři evropské krajiny. Jejich masivní hřebeny se tyčí vysoko nad údolími, prudké svahy střídají strmé skalní stěny, zaledněné vrcholky se lesknou v ostrém horském slunci a voda z tajících ledovců vytváří divoké bystřiny a vodopády, které s hukotem padají do hlubokých roklí.

Na rozdíl od našich českých hor, které působí klidněji, měkčeji a více přístupně, Alpy budí respekt. Jsou surovější, nevyzpytatelnější, ale právě v tom spočívá jejich kouzlo. Každý krok v alpské krajině přináší nový výhled, novou perspektivu – od tichých horských luk plných květin až po drsné kamenité hřebeny, kde vládne vítr a ticho.

A přestože i česká pohoří mají svou krásu, výprava do Alp působí jako cesta do jiného světa. Světa, kde člověk pocítí vlastní malost tváří v tvář mohutné přírodě, ale zároveň zažije hluboký vnitřní klid a fascinaci. Je to zážitek, který se nevryje jen do vzpomínek, ale i do srdce.

FOTOGALERIE